Na jaře jsem někdy kolem Velikonoc měla v plánu upéct mrkvový dort … plány v rámci pečení ale tehdy nabraly úplně jiný směr, a tak jsem jeho přípravu odsunula na neurčito. A zřejmě to tak mělo být, protože právě teď nastal ten správný důvod k jeho přípravě. Můj muzikant slavil krásné (kulaté) narozeniny!
Nejprve jsem si říkala, že nebudu zbytečně experimentovat a pro hosty připravím něco osvědčeného, čím si budu jistá a nebudu z toho mít zbytečný stres. Nakonec jsem samu sebe přemluvila a pustila se do svého prvního mrkvovo-ořechového dortu. Dort je dost bohatý na ingredience, ale ty se všechny krásně promítnou ve výsledné chuti korpusu a společně s krémem tvoří dokonalý dezert. Při jeho přípravě jsem využila nabídky pomoci od mého muzikanta, který se zasloužil o ty krásné mrkvičky, které dort zdobí. 😀
vanilkový extrakt
Mít aspoň jedenkrát během prázdnin meruňkový koláč je skoro povinnost. Ten letošní jsem pojala trochu jinak a udělala změnu. A protože mám výborné zkušenosti s obráceným koláčem ostružinovým a švestkovým, zkusila jsem obrátit i meruňkový a obměnit těsto přidáním kakaa. Můj muzikant si chrochtal blahem, že je zase upečená nějaká „buchta“, která obsahuje kakao. Byla to prý pro něj příjemná změna a pro mě nová zkušenost.
S meruňkami možná ještě něco upeču … dokud jsou ještě čerstvé k dostání.
Pravidelně každé jaro doma pečeme nebo připravujeme něco z rebarbory. Máme to téměř jako tradici. Po zimě se na ni vždycky moc těším a zároveň se těším na to, až mi můj muzikant připraví rebarborový kompot a já ho budu vychlazený usrkávat na zahradě. Recept na něj najdete nejen zde, ale i v Pěkně vypečené kuchařce.
Tento týden jsme měli kvůli chřipce zavřenou školu. Kluci se nám postupně hezky zotavili, a tak jsme po příjezdu mého muzikanta ze soustředění mohli na zahradě postavit obřího Olafa (co má rád vřelá objetí) a stihli jsme si také zajet na krytý bazén.
Asi nejsem jediná, koho aktivita ve vodě příjemně unaví, ale bazén je zároveň místem, kde mi vždy rychle vytráví. S sebou většinou vozím banány a nějaké ořechové tyčinky. A právě ty jsem si tentokrát vezla své – domácí … Tyčinky jsem upekla ze směsi všech možných druhů ořechů, které jsme měli doma. Záleží jen na vás, kterým oříškům dáte přednost a jaké budou ty vaše tyčinky (případně nalámané kousky medových oříšků).
Tento týden jsem na vlastní kůži pocítila příchod podzimu, chladných rán a zákeřné chřipky. Ale jak rychle se nemoc objevila, tak rychle i zmizela. Takže jsem během několika dnů byla zase fit a opět jsem přemýšlela, co upeču a dám na blog. Nedávno jsem kamarádům vezla několik dýní, protože si je často pečou, a tak jim přišly velmi k užitku. Doma mi zůstaly ještě dvě dýně z naší zahrady, které jsem měla v plánu nějak spotřebovat, ale zatím jsem nevěděla jak. Jeden den jsem pekla dýni k večeři a napadlo mě udělat z jedné poloviny dýňové pyré a to pak použít do nějakého receptu. Hned druhý den jsem se pustila do těchto piškotů, které ač úplně dýňově nevypadají, to pyré v nich opravdu je. Jsou měkoučké a hezky voní skořicí, zázvorem a vanilkou. Naši kluci jim říkají perníčky a z těch 2,5 plechů nám jich už moc nezbylo. V receptu jsem původně chtěla použít mouku špaldovou, ale při pečení jsem zjistila, že mi došla, takže jsem použila pšeničnou hladkou. Ale i z té špaldové je můžete určitě vyzkoušet.