Vláčná jogurtová bábovka s čokoládou a karamelem.. tento recept je stálicí na našem stole a často ho sdílím i s vámi, protože se osvědčil nejen v naší rodině. Tohle je tedy další inspirace, kterou si můžete upéct v dušičkovém období nebo ji připravit kdykoliv během roku.
Já jsem ji upekla svému muzikantovi k narozeninám, který měl zrovna koncert v Ostravě, takže si bábovku odvezl s sebou a pohostil kluky v kapele.
Do nadpisu jsem tentokrát nechtěla psát, že jsou tyto tvarohové tartaletky „bezlepkové“. Tohle slovo totiž hrozně rádo odrazuje a je to škoda. Jsou, no… To se ale v ingrediencích stejně dočtete. 
Jsou tak dobré, že to nikdo nepoznal a nikdo vůbec netušil co nabízím. Nakonec jsem jich měla málo a musela jsem slíbit, že je brzy zase upeču… třeba jen s malinami.
Za tu dobu, co píšu tenhle blog a přidávám recepty už asi víte, že když napíšu, že je něco úžasné a stojí za upečení, tak si nevymýšlím. V případě těchto tartaletek se pod to dvakrát podepisuji a věřím, že si také pochutnáte.
Udělala jsem si vafle… bezlepkové… pro sebe! A jak to dopadlo? Měla jsem dvě, a to jsem si je ještě musela bránit všemi možnými způsoby. Chyba byla, že jsem se hned na začátku nezmínila, že jsou bez lepku. To by možná zafungovalo a zůstalo by mi jich víc, protože by kluci zřejmě ani nechtěli ochutnat. Tím chci říct, že bezlepkář si opravdu pochutná a ten, kdo lepek může, rozdíl prakticky nepozná. 😀
Je to taková jedna velká sušenka. Sladká, křupavá a plná ořechů. A po všech těch beráncích a mazancích.. je to docela příjemná změna. Ořechy můžete použít dle chuti, výborné budou taky vlašáky nebo makadamové. Část uchovávám v plechové dóze, do které dávám na noc kousek jablka, díky kterému lehce zvláční. Kluci mají dobré zuby, takže tu druhou část chtějí nechat pořádně křupavou i na druhý den (tu tedy uchovávám bez jablka). A ty další dny… už není co uchovávat.
Když jsou teď kluci pořád doma, tak několikrát za den slyším: „Mami, máme na něco chuť!“ Pořád dokola chtějí jen bábovky, štrúdly a palačinky… Tak jsem si řekla, že tentokrát udělám změnu a upeču sušenky. U mě na blogu najdete mnoho různých receptů na sušenky a podle některých reakcí vím, že jste je dokonce zařadili i mezi své oblíbené.
Ale recept na cookies s čokoládou a jablky tady sdílím až dnes.
Moc dlouho na talíři nevydržely, prý jsou jedny z nejlepších. Tak akorát sladké a díky jablíčkům nejsou vůbec suché.
Kluci jednohlasně doporučují!
Už od mala jsme doma milovali makový závin a k němu hrnek horkého mléka, kakaa nebo čaje. Naši kluci „zatím“ máku nepřišli na chuť, takže když ho peču doma, dělí se o něj můj muž s mými rodiči.. ti nepohrdnou. Dělávám ho více v zimních měsících (místo blum občas použiji mražené švestky). Podle mě je to jeden z těch víkendových dezertů, který si dáte k horkému čaji a začtete se do dobré knihy.
A ač bude vypadat před pečením dost rustikálně :D, výsledek vás po upečení určitě mile překvapí.
Budu v to doufat.
Cheesecake jsem nedělala dlouho. Už si ani nepamatuji, kdy to bylo naposled. Můj muž měl narozeniny, na dortu netrval, tak jsem navrhla nepečený cheesecake, který má rád a bylo domluveno.
Původně jsem chtěla koláč zdobit mangem, které jsem zapomněla koupit. Musela jsem si tedy poradit s tím, co doma bylo.. nakonec perfektně posloužil kompot z dýně, kterou jsem nedávno zavařovala.
Prý byl výborný a ta dýně se k němu hodila perfektně. Příště tedy vymyslím něco, kde ji použiji mnohem více.
Poslední dobou se u nás těší velké oblibě bábovky. A jelikož nejraději peču to, co mají kluci rádi a co se sní, tak jsem i tento víkend souhlasila a bábovku… vlastně bábovky upekla. Oprášila jsem jednu nádhernou formu, kterou mi loni daroval Ježíšek (děkuji, mami :*), a která se skládá ze čtyř menších bábovek. Pokud nevlastníte menší bábovky, použijte klasickou formu, kterou máte. I přes to, že teď peču bábovky častěji, chtěla jsem tu dnešní malinko ozvláštnit. Doma jsme měli sáček nesolených pistácií, které nikdo nechtěl, tak jsem je použila do těsta i na ozdobu a nikdo nic nenamítal. 😀 Po odpolední procházce se do nich kluci pustili tak, že jsem jim na poslední chvíli stihla pár kousků schovat k snídani. Jsem zvědavá, jak dlouho bude tohle „bábovkové období“ trvat. Tipuju to do doby pečení perníčků.
Moje chutě na sladké… to je jedno velké téma! Od září loňského roku si nemůžu dát, co bych chtěla. A tak jsem se začala soustředit na to, co si dát můžu, co mi nebude ubližovat a čím zároveň uspokojím své chutě. Sice už nepotřebuji přeslazené zákusky a dorty, ale dát si občas něco dobrého, toho bych se vzdala jen nerada. Když si upeču sušenky, jsem spokojená. A tyhle jsou vážně výborné. Budete na ně chodit, dokud všechny nezmizí z talíře. Jsou hotové během chvilky a je jich z jedné dávky dost na to, abyste se mohli i rozdělit.
Jáhelník není žádnou novinkou, na internetu najdete spoustu jeho variant a mnozí z vás ho dost možná doma také pečou. Jáhly jsou bezlepkové, takže první problém mám vyřešen, místo kravského mléka používám mléko rýžové a místo medu rýžový sirup. Po upečení mi trochu připomíná žemlovku a jím ho zásadně vlahý, takže si kousek při každé svačině malinko ohřeji. Jáhelník jsem naučila jíst i mého muzikanta, no… abych byla přesná, vlastně jsem ho ani moc přemlouvat nemusela, zkusil ho a hned si ho oblíbil. Pokud jáhly nemáte rádi, tak vás asi nepřemluvím, ale za vyzkoušení určitě stojí. Tímto bych chtěla domluvit také mojí ségře, která se nad ním ofrňuje a odmítá jej ochutnat. 😀