Browsing Category

Balkánské

Tolumbichki

Tolumbichki

Tolumbichki jsou malé kousky tvarohového těsta smažené a namáčené v sirupu z cukru. Původně jsem byla nadšená, že je tohle těsto úplně bez cukru … mou radost umírnila maminka mého muzikanta, která mi pomáhala s překladem ze staré bulharské knihy „Kuchařská kniha pro hospodyňky“ z roku 1983. …. Tam se totiž píše, že usmažené Tolumbichki namočíme do připraveného sirupu z cukru …. a že toho cukru v původním receptu nebylo zrovna málo! Můj muzikant si tyhle tvarohové kousky ulepené od sirupu moc přál. Sama jsem je také chtěla vyzkoušet, ale s takovým množstvím cukru jsem se nehodlala smířit. Zkusila jsem tedy poměry upravit a použila jsem pouze polovinu cukru (ale i tak ho je dost) než bylo v původním receptu.
Tolumbichki budete mít hotové raz dva. A ani jejich smažení vám nezabere moc času. Jsou tak moc dobré, že jedna, dvě nebo tři vám určitě stačit nebudou. Doporučuji k přípravě pomocníka, bude se vám hodit ….

Pokračovat

Točená Banica se špenátem

Točená Banica se špenátem

Vždycky si říkám, že Vánoce jsou strašně rychle pryč … Štědrý den i oba svátky utečou jako voda a letos to snad bylo ještě rychleji. Alespoň já to tak pokaždé vnímám. Ona se dokonce i ta vánočka snědla tak rychle, jako bych ji ani nepekla, a tak jsem mému muzikantovi slíbila, že ji na Silvestra upeču znovu, aby byla k snídani také na Nový rok. Kromě vánočky budeme mít tradičně i Banici, která v tento den nesmí na stole chybět. Zase v ní budeme mít zapečenou minci a budeme se těšit, kdo z rodiny na ni při krájení natrefí a koho se bude během roku držet jen to dobré. Dnešní recept na Banici je podobný tomu, který už na blogu mám … liší se jen v poměru ingrediencí a taky v tom, že tahle Banica je plná špenátu. Tenké listy těsta, kterým se v Bulharsku říká „kury“, jsme před Vánoci dostali od Bisiho a Verči (švagr a švagrová), kteří nám je přivezli z bulharského obchodu v Praze ….

Pokračovat

Baklava

Baklava

Baklava pro mne byla dlouho velkou výzvou. Moc jsem ji chtěla připravit, ale vždycky jsem dala přednost něčemu jinému. Stále jsem však na tuhle sladkou ořechovou pochoutku myslela. Úplně poprvé jsem ji měla na dovolené v Bulharsku, kde jsem byla s mým muzikantem před více než deseti lety. Tehdy jsem si neuměla představit, že bych ji mohla péct doma i já.
Myslím, že teď je na její přípravu vhodná doba, jelikož jsem se minulý týden pustila do louskání vlašských ořechů, a tak jsem na ni dostatečně vybavená. Recept mám z bulharské knížky, která se jmenuje Kuchařská kniha pro hospodyňky a je z roku 1983. Dostala jsem ji darem od svého tchána a jelikož neovládám azbuku (ruština mě ve škole minula) a bulharsky rozumím jen malinko, potřebovala jsem pomoci s překladem.
Minulý týden k nám na pár dnů přijela muzikantova maminka, a tak jsme si tuhle velkou knihu bez obrázků a fotek otevřely večer u čaje a ona mi přečetla a vysvětlila vše, co jsem potřebovala vědět.
V receptu jsem si nakonec trochu poupravila dávkování cukru (v originále je ho více) a přidala jsem místo kyseliny citronové citronovou šťávu. Baklava se nakonec hned na první pokus vydařila a doma sklidila úspěch. Jestli se do její přípravy také pustíte, věřím, že z ní budete stejně nadšeni jako my doma.

Pokračovat

Pečená dýně s medem a ořechy

Pečená dýně s medem a ořechy

Tak máme doma prvňáčka … Začátky jsem čekala trochu hektické a taky takové byly … vlastně stále jsou. :-) Borisek se do první třídy netěšil, ale po dvou dnech se vše změnilo k lepšímu. Takže už jen vše „zajet“ a zvyknout si na ranní vstávání a bude vše v naprosté rovnováze. :-) A proč vám to píšu … Neměla jsem totiž díky tomu moc času na pečení, a tak jsem na blog připravila alespoň jednoduchý bulharský recept … mimochodem velmi oblíbený u mého muzikanta.
U nás pečeme dýně jen na konci léta nebo na podzim, pak už si na ně většinou moc nevzpomeneme. Pěstujeme je na zahradě, ale nikdy nemíváme žádnou extra úrodu. Letos to ale bylo mnohem lepší. Sbírala jsem je už před měsícem a rozdávala kamarádům, kteří si je pečou s kořením na slano. Takže nejen pro ně tady mám tip, jak si dýni upéct na sladko s medem a ořechy.

Pokračovat

Milinki – slané bulharské buchty

Milinki

Můj tchán mi jednou navrhl, abych upekla Milinki. Už z jejich popisu a roztomilého názvu jsem věděla, že budou úžasné. Navíc jsou z mého oblíbeného voňavého kynutého těsta. Když jsem je upekla a položila na stůl, společně s mým muzikantem je ochutnávali a prohlásili, že to jsou vážně ony. :-) To byla skutečná pochvala a hlavně krásná chvíle, jelikož jsem tchánovi mohla opět udělat radost a připomenout rodný domov.
Pokud doma tyhle slané bulharské buchty se sýrem zkusíte a jednou ochutnáte, věřím, že si je okamžitě oblíbíte stejně jako já. Při pečení nádherně provoní dům a svou chutí trochu připomínají máslové croissanty.

Pokračovat

Bulharské koblížky

Bulharské koblížky

Když jsme se dnes probudili do nevlídného a zamračeného rána, řekli jsme si, že si den musíme zpříjemnit něčím sladkým. A vzhledem k tomu, že jsme navíc byli mírně znaveni díky protančené noci na plese, připravit si něco sladkého bylo téměř nutností. Můj muzikant si vzpomněl na koblížky své babičky, za kterou jezdíval do Bulharska jako malý kluk na prázdniny a ona mu je smažila k snídani. Jejich příprava není náročná, tak jsem se do nich hned pustila, abych pak s klukama mohla pokračovat v dnešní líné neděli.
Tyhle koblížky se neplní, ale pouze se polévají medem, namažou marmeládou nebo se jen tak popráší cukrem, což jejich přípravu opravdu velmi zjednodušuje. Zkuste je. :-)

Pokračovat

Ořechovky – bulharské cukroví

Ořechovky

S mým muzikantem slavíme Vánoce dle českých tradic, ale nezapomínáme ani na některé bulharské tradice. Ať už v podobě zvyklostí či dobrého jídla. Velmi mě baví zkoušet bulharské recepty, které s cennými radami získávám od babičky mého muzikanta.
Dalším receptem, o který se s vámi podělím, jsou Orehovki (česky Ořechovky). Toto bulharské cukroví je velmi jednoduché na přípravu. Zvládnou ho i ti, kteří nemají s pečením velké zkušenosti nebo ti, kteří neradi cukroví pracně vykrajují a zdobí. Navíc je bez mouky a bílého cukru, takže i mé kamarádky dietářky si mohou o Vánocích pochutnávat na dobrém oříškovém cukroví.

Pokračovat

Tikvenik – bulharský dýňový závin

Tikvenik

Tikvenik je tradiční bulharský dýňový závin, který doma připravujeme vždy s příchodem podzimu. Důležité je k jeho výrobě těsto Filo, o kterém jsem vám psala už při přípravě Banice, tu můžete najít na blogu mezi staršími recepty. Tohle těsto je rozděleno na listy, kdy se do každého jednotlivého listu balí nastrouhaná dýně s ořechy a cukrem. Filo se dá nejčastěji koupit v obchodech s řeckými potravinami a je k dostání mražené nebo chlazené.  K přípravě jsem použila opět máslovou dýni a dočerpala jsem naše zásoby loňských vlašských ořechů. Tikvenik patří k jednomu z nejoblíbenějších sladkých bulharských jídel mého muzikanta, které pekla jeho babička.

Pokračovat

Pečená cuketa na chleba

Pečená cuketa na chleba

Cukety jsou mou velkou slabostí. Každé léto netrpělivě čekám, kdy na zahradě vykouknou jejich první rostlinky a pak ještě nedočkavěji vyhlížím jejich první žluté květy. Následně každý den sleduji růst plodů a těším se, až si konečně budu moci nějakou tu cuketu odnést domů. Jakmile se jejich dozrávání rozjede na plné obrátky, nastává čas udělat „cukeťačku“ …… Ale nejen ji, z cuket toho v létě připravuji opravdu hodně, jsou součástí většiny našich obědů a večeří. Můj muzikant i naše děti zbožňují cuketovou polévku s koprem, buchtu z cukety, zapečené cukety s masem a rajčaty nebo jen se zeleninou, pečené rizoto s cuketou, cuketové placičky se sýrem nebo smažené cuketové kroužky … Pečená cuketa na chleba nebo jak doma říkáme „cuketačka“, je vynikajícím doplňkem k letním večerním sedánkům, grilovačkám, ale výborná je i pod maso při pečení. Také ji hojně využívám jako jedlý dárek, který měl a má vždy po sezóně cuket, už pár let obrovský úspěch.

Pokračovat

Melounová tříšť

Melounová tříšť

K létu neodmyslitelně patří meloun, mám ho velmi ráda a vlastně ve svém okolí neznám nikoho, kdo by vodní meloun rád neměl. Vždy se v obchodě snažím vybrat takový, který bude dostatečně zralý a bude krásně vonět. Přiznám se, že mi ťukání do melounů o snahu slyšet dunivý zvuk, který mi teoreticky zajistí jeho skvělou chuť, ne vždy po rozkrojení nabídne onu vytouženou barvu a vůni. Tentokrát jsem však nevybírala já … Když jsme se vraceli z 3 denního výletu, čekal na nás doma krásný meloun, kterým nám chtěl dědeček udělat radost. Trefil se! Byl výborný, voňavý, možná skoro takový, jaké pěstoval s rodiči v Bulharsku ….

Pokračovat