Jedním z mých nejvíc nenáviděných školních obědů byla žemlovka neboli zemlbába. Moje maminka mne ale přesto přesvědčila, že může být i sladkým chutným dezertem, který si i odpůrce, jako jsem já, snadno zamiluje.
Když mamince o víkendu zůstala vánočka, zkusila mi ji nabídnout, jestli by se mi na něco nehodila. Já s díky odmítla, protože „sladkého“ máme doma dost a zároveň jsem vlastně nevěděla, k čemu bych ji mohla využít. „Udělej žemlovku“! Bránila jsem se, že ji neumím, ale to mi nepomohlo …. A jelikož bydlíme od sebe asi půl minutky přes pole, během chvilky jsem ji měla doma i s odborným výkladem. 😀 V lednici jsem měla ricottu a jahody. Zkusila jsem tedy použít právě tyhle ingredience. Ochutnávaly jsme pak společně a já už se nikdy nebudu mít šanci vymlouvat, že ji neumím. 😀
