Ať už dnešní svátek zamilovaných slavíte nebo ne, dobrým koláčem někomu uděláte radost určitě. A já už ji udělala … 
Recept na těsto jsem použila z receptu, který už mám na blogu delší dobu – Koláče babičky z Janovic.
Se zdobením jsem si nedělala těžkou hlavu, můj muzikant má moc rád povidla a tvaroh.
Jestli se do pečení pustíte teď nebo až někdy jindy, přeji vám, ať se koláč povede a uděláte jím radost.
Mrkvové bochánky s povidly, které si ráda chodím kupovat do zdravé výživy, si dám vždycky s chutí. Poslední dobou jsem si je začala nějak víc prohlížet a uvažovat, jak si je upéct doma. Ingredience na těsto jsem dala nějak dohromady, ale zapomněla jsem na cukr. Ve výsledku to vůbec nevadilo, protože těsto díky mrkvi nemuselo být slazeno vůbec. Kolečka jsem vykrajovala pomocí vykrajovátka na linecké (malinko si s tím musíte pohrát). Největší starost jsem pak měla s tím, že bochánky při pečení prasknou a všechna povidla vytečou ven. Mé obavy se nenaplnily, a proto doporučuji důkladně spojit okraje, ať vám všechna náplň zůstane hezky uvnitř. Do povidel jsem přimíchala trochu tuzemáku a jednu lžičku cukru moučka. Cukr si do povidel dávat také nemusíte nebo si je jednoduše oslaďte dle chuti. Každopádně vřele doporučuji, lepší jsem nejedla! 😀
Než jsem zkusila upéct tenhle dort, několikrát jsem si pročetla recept … v korpusu totiž nebylo ani máslo (ani jiný tuk) a ani vajíčka. Babička u něj neměla ani žádnou poznámku (jestli ho třeba pekla a je dobrý :-)). Nezbývalo tedy než ho vyzkoušet a přesvědčit se sama. Těsto bylo hodně tuhé, a tak jsem předpokládala, že i korpus bude po upečení tužší než na jaký jsem zvyklá. A nebudu vás dlouho napínat, bylo tomu opravdu tak. Každopádně chuť mě nezklamala a to hlavně díky povidlům, která jsou nejen mezi jednotlivými patry dortu, ale i v těstě, ze kterého je korpus upečen. Dort jsem ozdobila jen jednoduše pomocí šablony moučkovým cukrem. Příště ho ještě nazdobím šlehačkou, ta se k němu bude taky skvěle hodit.
Když jsem měla v září narozeniny, přinesla mi kamarádka krásné kynuté koláče, ze kterých jsem se radovala jako malá holka. Koláče vypadaly kouzelně jako od babičky, úžasně voněly, ale hlavně … chutnaly naprosto bezkonkurenčně. Okamžitě jsem si vyprosila recept, který má kamarádka od své babičky Lidušky z Janovic. Chtěla jsem je hned při první příležitosti upéct.
Nakonec mi nějakou dobu trvalo, než jsem se k jejich přípravě dostala. A možná to tak bylo dobře. Mám totiž čerstvě novou multifunkční troubu Electrolux, která má speciální funkci PlusSteam „pečení v páře“, takže upéct v ní poprvé právě tyhle kynuté koláče se přímo nabízelo.
I když se s troubou zatím jen seznamuji, věřím, že mi dobře poslouží a na blog budu díky ní vkládat zajímavé a chutné dezerty a koláče. První pečení v ní dopadlo moc dobře.
Koláče jsou poctivé a jejich příprava je trochu náročnější na čas, ale všechna ta námaha i čas rozhodně stojí za to. 
Tyhle šátečky znám od malička. Maminka nám je občas o víkendu pekla a plnila je vším, co nám chutnalo. Většinou to však byla povidla nebo lehce podušená jablíčka na másle, se skořicí a vanilkovým cukrem. Těsto si velmi rychle oblíbíte. Nejen proto, že je snadné a výborně se s ním pracuje, ale i z toho důvodu, že mimo šátečků z něj můžete dle libosti připravit třeba plněné rohlíčky nebo závin. Já je mám stále nejraději s povidly (jsem děsně povidlová a můj muzikant je na tom podobně) nebo s nějakou dobrou domácí marmeládou. Tentokrát jsem je upekla s borůvkovou marmeládou, kterou jsem dostala od kamarádky. Šátečky se vždycky hrozně rychle sní, ale pokud přece jen nějaký ten kousek zůstane, věřte, že i následující den jsou úžasně měkoučké.
Máte je rádi stejně jako my? Vypadají jako z pohádky, pohádkově chutnají a doma vám to při pečení také tak bude vonět. Plním je povidly, ale kluci mě při přípravě několikrát upozorní, že minimálně tři řady musím naplnit lískooříškovou pomazánkou. Po upečení, když buchty pomalu mizí z pekáčku, chodí každou chvíli kontrolovat, kolik jich s pomazánkou ještě zbývá. Vidím to tak, že mě časem přehlasují a buchty budou z větší části plechu s pomazánkou, ale zatím se nedám … povidlové jsou klasika, pro mě nejlepší
Za dob, kdy ještě má prababička sloužila u bohatých pánů, nemohli si její pekařské dovednosti vynachválit. Proto jsem ráda, že mi po ní zůstalo pár receptů a snad i trochu talentu. Tento recept patří mezi časově náročnější, proto jsem si na něj dodávala dlouho odvahu. Jakékoli malé koláčky mi vždycky připadaly hodně obtížné, ta příprava, postup … Přiznám se, první pečení před pár lety dopadlo strašně. Tedy koláčky byly chuťově dobré, ale na focení to ještě zdaleka nebylo. Nevzdávala jsem to a s každým dalším pečením jsem jejich vzhled zlepšovala. Od té doby jsem pekla koláče na svatbu nejedné z mých kamarádek, prababička by ze mě měla radost. Recept vytahuji ze šuplíku a s radostí se o něj s vámi podělím Ať vám chutnají…