Do nadpisu jsem tentokrát nechtěla psát, že jsou tyto tvarohové tartaletky „bezlepkové“. Tohle slovo totiž hrozně rádo odrazuje a je to škoda. Jsou, no… To se ale v ingrediencích stejně dočtete.
Jsou tak dobré, že to nikdo nepoznal a nikdo vůbec netušil co nabízím. Nakonec jsem jich měla málo a musela jsem slíbit, že je brzy zase upeču… třeba jen s malinami.
Za tu dobu, co píšu tenhle blog a přidávám recepty už asi víte, že když napíšu, že je něco úžasné a stojí za upečení, tak si nevymýšlím. V případě těchto tartaletek se pod to dvakrát podepisuji a věřím, že si také pochutnáte.
Alsan
Moje chutě na sladké… to je jedno velké téma! Od září loňského roku si nemůžu dát, co bych chtěla. A tak jsem se začala soustředit na to, co si dát můžu, co mi nebude ubližovat a čím zároveň uspokojím své chutě. Sice už nepotřebuji přeslazené zákusky a dorty, ale dát si občas něco dobrého, toho bych se vzdala jen nerada. Když si upeču sušenky, jsem spokojená. A tyhle jsou vážně výborné. Budete na ně chodit, dokud všechny nezmizí z talíře. Jsou hotové během chvilky a je jich z jedné dávky dost na to, abyste se mohli i rozdělit.
Jáhelník není žádnou novinkou, na internetu najdete spoustu jeho variant a mnozí z vás ho dost možná doma také pečou. Jáhly jsou bezlepkové, takže první problém mám vyřešen, místo kravského mléka používám mléko rýžové a místo medu rýžový sirup. Po upečení mi trochu připomíná žemlovku a jím ho zásadně vlahý, takže si kousek při každé svačině malinko ohřeji. Jáhelník jsem naučila jíst i mého muzikanta, no… abych byla přesná, vlastně jsem ho ani moc přemlouvat nemusela, zkusil ho a hned si ho oblíbil. Pokud jáhly nemáte rádi, tak vás asi nepřemluvím, ale za vyzkoušení určitě stojí. Tímto bych chtěla domluvit také mojí ségře, která se nad ním ofrňuje a odmítá jej ochutnat. 😀
Příspěvek ve stories, ve kterém jsem sdílela fotku upečených sladkých bezlepkových rohlíků, zaplnil můj direct dotazy a prosbami o zveřejnění receptu. Rohlíky jsem pekla zatím dvakrát. První pokus nebyl špatný, ale recept jsem ještě trochu poupravila. Nejlepší jsou hned, jakmile vystydnou (nebo jsou ještě vlahé :D). Ty, které nesníme první den, dávám zamrazit a postupně si je rozmrazuji k svačině nebo když na ně mám zrovna chuť. Druhý den už totiž nejsou tak měkké a křupavé. Zamrazením tak aspoň trochu zachráním to, proč jsou tak výborné. Recept na sladké bezlepkové rohlíky bez másla, bez mléka a teoreticky i bez vajec (pokud je nepotřete před pečením) máte tedy níže. Snad si na nich pochutnáte stejně jako já.
Recept na bezlepkový koláč sklidil velký ohlas. Byla jsem vážně mile překvapená. Nedá mi to nepodělit se s vámi o jeho další variantu, protože takhle si teď užívám povolené mlsání já… A úplně nejlepší na tomhle receptu je, že jsem z něj po chuťové stránce nadšená, jako bych jedla klasický piškot s ovocem, upečený mou maminkou. Fantazii, ale i chuti, se meze nekladou, takže se můžete směle pustit do vyprazdňování mrazáku. Tentokrát jsem použila třešně, perfektní je taky se švestkami nebo meruňkami.
Na klasické buchty plné lepku si budu muset ještě počkat. Ale i tak doufám, že to nebude trvat věčně a já se nebudu muset trápit s bezlepkovým těstem a v duchu nadávat, jak mě to s ním už 5 měsíců nebaví a jak je těžké si přivyknout na jeho specifickou chuť, vůni i konzistenci. Nikdo neříkal, že to bude snadné…. Jsem stále začátečník, pořád se učím, studuji, kombinuji ingredience… a když mám navíc momentálně i bezmléčnou dietu, je to občas souboj, který nezřídka prohrávám. Přes to všechno jsem se nechtěla úplně vzdát víkendových moučníků. Dala jsem proto na radu kamarádky a zkusila upéct piškot, který neobsahuje nic, co bych nemohla, ale zároveň vypadá i chutná jako buchta, kterou si dá celá rodina.
Snad tímto receptem neodradím stálé fanoušky a čtenáře blogu. Obávat se, že přijdete o recepty, na které jste zvyklí, nemusíte. Klasickým receptům ani zdaleka neodzvonilo, jen je budu občas prokládat něčím bezlepkovým. Pevně doufám, že i tyto recepty si najdou své příznivce.