skořice
Když jsem zjišťovala, co by si členové naší rodiny přáli, abych připravila na naši společnou oslavu, zazněla prosba, abych upekla nějaký velký koláč. Nesplnitelné přání to nebylo, navíc jsem doma měla docela dost švestek od našich hodných sousedů, takže s čím koláč upeču, jsem věděla okamžitě. Švestky mám ráda v kombinaci s kynutým těstem a proto jsem zapátrala ve svých receptech, kde jsem našla jeden, který byl pro tuto příležitost ideální. Koláč byl po upečení opravdu velký, přesně podle přání mých blízkých. Když jsem navíc viděla, jak rychle mizí ze stolu, bylo mi jasné, proč všichni chtěli velký koláč. 😀 Příště budu možná péci rovnou dva.
Rebarboru zbožňuji, můžu ji jíst jen tak čerstvou. I když se u toho teda tvářím dost kysele. Kompot z rebarbory jsem měla ráda už jako malá, to jsem ovšem ještě netušila, že ve svém životě potkám muzikanta, který ho bude umět uvařit nejlépe ze všech. V obchodech se rebarbora objeví vždy dřív, než u nás na zahradě. Takže jakmile na ni natrefíme, ihned se u nás vaří kompot. Jen si říkám, jestli ten název není tak trochu zavádějící … My ho vlastně jako kompot nejíme. Pijeme ho! Muzikant vždy rebarboru trochu rozvaří, celý hrnec pak pořádně nechá do druhého dne vychladit a poté ho popíjíme. Obzvlášť v letních dnech bývá výborným osvěžením. Kompot nijak nezavařujeme, jelikož u nás z lednice okamžitě mizí.
Poprvé jsem na něj narazila, když jsem před lety čekala s mým muzikantem našeho prvního syna. Tehdy jsem něco pekla téměř každý den, protože jsem absolutně nedokázala udržet své chutě na uzdě. Přiznám se, že jsem se do něj zamilovala hned na první pohled, ačkoliv jsem ani netušila, z čeho se vlastně skládá. Po přečtení receptu jsem jásala Kynuté těsto, máslo, skořice a ten finální výsledek … I když vypadá docela obtížně, opak je pravdou. Letos jsem ho zkusila upéct nejen se skořicí, ale i s makovou náplní. Zdá se mi, že ten makový nevypadá tak hezky, jako ten skořicový … ale chutná báječně, což je mnohem důležitější
Nedávno jsem na blog dávala recept na mandlový dezert s hruškami. A tento nový příspěvek s ním tak trochu souvisí. Při přípravě již zmiňovaného dezertu jsem povařila hrušek více, chtěla jsem je dětem jen tak nakrájet do jogurtu. Ale jelikož náš starší syn miluje čokoládu v jakémkoli provedení, musela jsem jednu hrušku obětovat. Jeho oči, byly při polévání hrušky čokoládou tak natěšené …
Když jsme jednou měli chuť zase na něco s pečenými jablky, našla jsem recept na těsto, které není složité a co se týče ingrediencí, ani nijak náročné. Příprava také nezabere mnoho času a pro ty, co zbožňují štrúdl (jako můj muzikant), bude tento koláč příjemným překvapením a skvělou změnou. Jablka stačí malinko podusit na másle, ale to hravě stihnete v době, kdy bude těsto odpočívat v lednici. Vřele doporučuji už hotový koláč při podávání zakápnout agáve sirupem … zjistila jsem, že ho používám docela často.
PS: Můj muzikant pak prohlásil, že mu tento koláč chutná snad ještě víc, než už zmiňovaný štrúdl. A to na štrúdl opravdu nedá dopustit.
Když jsem tento dezert připravovala poprvé, ani jsem nepočítala s tím, že se povede. Ve skutečnosti to byl jen takový pokus. Ale konečný výsledek vypadal tak lákavě, že jsme se hned pustili do ochutnávání a zapomněli si ho vyfotit. Vlastně nejen, že vypadal, ale hrušky se rozplývaly, lehké mandlové těsto mělo skvělou chuť a k tomu křupavé kousky mandliček… Tomu se opravdu jen těžko odolává. Nějakou dobu jsem se pak k tomuto receptu nedostala, až mi před pár dny můj muzikant přivezl hrušky. Tentokrát jsme ochutnávali až po focení, a tak se na výsledek můžete podívat.
Recept jsem dostala od sestřenice mého muzikanta, která v Bulharsku provozuje malou pekárnu a tyhle Medenki si u ní lidé kupují každý den. Jak už samotný název napovídá, hlavní složkou této dobroty je med. A je to další z mých oblíbených receptů, který vám zabere chviličku a uděláte jím radost sobě i svým blízkým. Nejměkčí jsou v den upečení, druhý den (jestli vám tedy ještě nějaké zůstanou) začínají lehce tvrdnout. Ale s tím si hlavu nedělejte. Věřím, že stejně jako u nás, se i u vás budou rychle ztrácet z talíře. V Bulharsku si je navíc mažou marmeládou nebo polévají medem. Podle mě jsou skvělé jen tak … Upečte si je a posuďte sami