Srpnovým receptem v pěkně vypečeném kalendáři byl Nepečený ricottový koláč. Stránky
k otáčení v kalendáři pomalu ubývají, o to víc se však blíží datum, kdy vyjde druhý díl Pěkně vypečené kuchařky. Ta vlastně může za všechnu NEaktivitu na blogu a zároveň i za tyhle pozdní příspěvky … Snad pak přinese překvapení, nadšení a radost z pečení, kterou jsme u její přípravy zažívali my. Brzy vám ukážu titulní stranu, prozradím pár zajímavostí a hlavně upřesním, kdy a kde bude kniha v prodeji.
Jedním z mých nejvíc nenáviděných školních obědů byla žemlovka neboli zemlbába. Moje maminka mne ale přesto přesvědčila, že může být i sladkým chutným dezertem, který si i odpůrce, jako jsem já, snadno zamiluje.
Když mamince o víkendu zůstala vánočka, zkusila mi ji nabídnout, jestli by se mi na něco nehodila. Já s díky odmítla, protože „sladkého“ máme doma dost a zároveň jsem vlastně nevěděla, k čemu bych ji mohla využít. „Udělej žemlovku“! Bránila jsem se, že ji neumím, ale to mi nepomohlo …. A jelikož bydlíme od sebe asi půl minutky přes pole, během chvilky jsem ji měla doma i s odborným výkladem. 😀 V lednici jsem měla ricottu a jahody. Zkusila jsem tedy použít právě tyhle ingredience. Ochutnávaly jsme pak společně a já už se nikdy nebudu mít šanci vymlouvat, že ji neumím. 😀
Na jaře jsem někdy kolem Velikonoc měla v plánu upéct mrkvový dort … plány v rámci pečení ale tehdy nabraly úplně jiný směr, a tak jsem jeho přípravu odsunula na neurčito. A zřejmě to tak mělo být, protože právě teď nastal ten správný důvod k jeho přípravě. Můj muzikant slavil krásné (kulaté) narozeniny!
Nejprve jsem si říkala, že nebudu zbytečně experimentovat a pro hosty připravím něco osvědčeného, čím si budu jistá a nebudu z toho mít zbytečný stres. Nakonec jsem samu sebe přemluvila a pustila se do svého prvního mrkvovo-ořechového dortu. Dort je dost bohatý na ingredience, ale ty se všechny krásně promítnou ve výsledné chuti korpusu a společně s krémem tvoří dokonalý dezert. Při jeho přípravě jsem využila nabídky pomoci od mého muzikanta, který se zasloužil o ty krásné mrkvičky, které dort zdobí. 😀
Tenhle recept mi ležel dlouho v šuplíku než nadešla jeho chvíle. Před časem jsem se konečně rozhodla ho udělat a nafotit. Nakonec však vždycky dostaly přednost recepty jiné – aktuální, sezonní, a tak jej pro vás vkládám na blog až dnes. Myslím, že to vůbec nevadí a že právě teď je na tyhle tartaletky vhodná doba. Jsou nepečené, jejich příprava není nijak složitá, jen je malinko náročnější na čas, což vás od nich snad neodradí.
Jak už jsem v nějakém příspěvku dřív psala, na dorty jsem nikdy moc nebyla (kromě teda jednoho malinového, na který chodím do cukrárny) … Až později jsem zjistila, že vlastně není tak úplně dort jako dort – a ty, které mám na blogu, jsou toho důkazem. 
Dnešní dort, který přibude k těm ostatním, jsem chystala, jak to říct … tak trochu z hecu. 😀 Moje kamarádka Alenka přišla s myšlenkou, abychom připravily speciální dort k mým narozeninám. Smála jsem se, ale nakonec jsem si řekla, že vlastně proč ne. Probraly jsme možné varianty, koukly na inspirace a domluvily se, že ho uděláme jednoduchý, čistý a úplně obyčejný. Upekla jsem korpusy a čekala na Ali, abychom se spolu pustily do jeho finální přípravy a zdobení. A jelikož jsme obě nenapravitelné romantičky, muselo se to zákonitě projevit v jeho vzhledu.
Cheesecaky a dorty jim podobné nedělávám často, protože je až tak neovládám. Prý jsou všeobecně velmi jednoduché a zvládne je i méně zkušený pekař či cukrář …. ovšem já ne! Když se TO nepeče, může se taky stát, že TO pořádně nezatuhne a tak z TOHO nic nebude. Už se mi to několikrát stalo a tohle prostě není nic pro mě, nerada totiž plýtvám surovinami.
Můj poslední cheesecake s granátovým jablkem, který je na blogu, jsem dělala docela dávno. A i když jsem teď nadšená a jsem moc ráda, že jsem to nakonec nevzdala i přes to, že jsem z toho měla docela těžkou hlavu. Asi bych potřebovala absolvovat nějaký kurz „Jak udělat cheesecake a nezbláznit se“. Když se mi totiž něco nepovede, jsem děsně naštvaná a kluci ze mě mají akorát tak srandu a tím mě vytáčí ještě víc … Každopádně je výborný a i ti mí posměváčci si ho nakonec pochvalují.
Ozdobený čerstvým ovocem bude koláč nejen chutnat, ale i vypadat moc hezky.
Každý rok připravuji k prvnímu máji svému muzikantovi sladké mini věnečky. Nebude tomu jinak ani letos. V tomto týdnu se můžete těšit na slanou a sladkou variantu a inspirace na jejich zdobení. Dnešní slanou variantu, která se výborně hodí jako předkrm, zároveň posílám také do soutěže „Aperitivo Moment“, která se koná stejně jako loni v rámci vyhlašování vítězů Aperol Spritz food blog roku 2015.
Po delší době jsem se rozhodla udělat cheesecake (naposledy jsem ho připravovala někdy v létě). Vlastně jsem k tomu byla mým muzikantem nepřímo donucena. 😀 Z nákupu mi přinesl granátová jablka a řekl, ať s nimi něco vymyslím … třeba něco nepečeného. V první chvíli mě napadalo, že mu z legrace jablka jen tak očistím, naservíruji zrníčka a budu mít splněno. 😀 Ale tušila jsem, že takhle jednoduše mi to neprojde a že budu muset projevit trochu více kreativity. Jakmile jsem dokoupila potřebné ingredience, pustila jsem se do cheesecaku …. Granátové jablko udělalo z obyčejného cheesecaku zajímavý a lahodný dort, který nadchl nejen mého muzikanta.