U nás doma právě nastala ta správná doba na spotřebovávání zásob ovoce, které jsem do září pečlivě střádala, shromažďovala a snažila se mu udělat dostatek místa v mrazáku, s nímž (občas marně) svádím každý rok těžký boj o jeho ne příliš velký prostor. V létě si vždycky říkám, že tentokrát tolik mrazit nebudu … a možná to máte podobně … protože v mém případě zůstane vždycky jen planých řečí. A tak mrazím všechno, co jde. Ono by nám to v chladných měsících totiž mohlo přijít k dobru, když dostaneme chuť třeba na skvělou a jednoduchou hrnkovku nebo si budeme chtít udělat nějaký ovocný rozvar a přelít jím lívance, že jo? 😀
A na základě uvolňování mrazáku dnes přicházím s receptem na bábovku (případně dort, sama nevím, jak tento výtvor nazvat), na kterou jsem použila mražené borůvky ze zásob.
Dalších pár receptů na blogu bude tedy dost možná ovlivněno našimi zásobami, se kterými to letos už ale opravdu nebudu přehánět. 😀
Dorty
Do adventního čísla časopisu Dekor, které vyšlo minulý měsíc, jsem připravila tenhle Perníkový dort … Mnozí z vás jej už viděli, ale někteří možná ještě ne. A tak jsem se rozhodla dát recept i s fotkami na blog, aby byl dostupný všem. Adventní číslo časopisu bylo plné domečků z perníku, a proto nesměly chybět ani na dortu … Jeho příprava a zdobení nebyla až tak náročná, věřím, že ho zvládne každý. Já měla největší problém udělat rovnou linku při zdobení perníčků. 😀 Ale po troše tréninku jsem mohla dort dokončit, nafotit, poslat do redakce a teď ho pro vás vložit i na blog.
PS: Dnes vyšel vánoční Dekor, je zase kouzelný a plný inspirace. I tentokrát jsem do něj mohla přispět svou trochou do mlýna.
Jak už jsem v nějakém příspěvku dřív psala, na dorty jsem nikdy moc nebyla (kromě teda jednoho malinového, na který chodím do cukrárny) … Až později jsem zjistila, že vlastně není tak úplně dort jako dort – a ty, které mám na blogu, jsou toho důkazem.
Dnešní dort, který přibude k těm ostatním, jsem chystala, jak to říct … tak trochu z hecu. 😀 Moje kamarádka Alenka přišla s myšlenkou, abychom připravily speciální dort k mým narozeninám. Smála jsem se, ale nakonec jsem si řekla, že vlastně proč ne. Probraly jsme možné varianty, koukly na inspirace a domluvily se, že ho uděláme jednoduchý, čistý a úplně obyčejný. Upekla jsem korpusy a čekala na Ali, abychom se spolu pustily do jeho finální přípravy a zdobení. A jelikož jsme obě nenapravitelné romantičky, muselo se to zákonitě projevit v jeho vzhledu.
Trochu mě mrzí, že jsou prázdniny pomalu u konce. Strašně rychle utekly. Na zahradě nám dozrávají poslední cukety a už začaly zrát i ostružiny. Naše odrůda ostružin je extrémně kyselá, takže o ně kluci nejeví zájem a chodím se jimi cpát jen já, jelikož (jak už jsem psala v některém z předešlých příspěvků) mám kyselou chuť ovoce moc ráda.
Avšak díky kamarádům, kteří na nás myslí a jsou velmi ochotní, si i naši kluci letos pochutnali i na sladkých ostružinách z lesa, kterých jsme dostali opravdu hojně. Část jsem jich zamrazila na horší časy (hlavně na smoothie) a pak jsem se pustila do pečení tohoto vláčného cuketového dortu. Cuket jsme letos měli také dostatek, obědváme je co druhý den a už teď vím, že mi co nevidět budou chybět. Můžu je jíst stále a na všechny možné způsoby. A ani dezert se bez nich letos nemohl obejít.
Cheesecaky a dorty jim podobné nedělávám často, protože je až tak neovládám. Prý jsou všeobecně velmi jednoduché a zvládne je i méně zkušený pekař či cukrář …. ovšem já ne! Když se TO nepeče, může se taky stát, že TO pořádně nezatuhne a tak z TOHO nic nebude. Už se mi to několikrát stalo a tohle prostě není nic pro mě, nerada totiž plýtvám surovinami.
Můj poslední cheesecake s granátovým jablkem, který je na blogu, jsem dělala docela dávno. A i když jsem teď nadšená a jsem moc ráda, že jsem to nakonec nevzdala i přes to, že jsem z toho měla docela těžkou hlavu. Asi bych potřebovala absolvovat nějaký kurz „Jak udělat cheesecake a nezbláznit se“. Když se mi totiž něco nepovede, jsem děsně naštvaná a kluci ze mě mají akorát tak srandu a tím mě vytáčí ještě víc … Každopádně je výborný a i ti mí posměváčci si ho nakonec pochvalují.
Ozdobený čerstvým ovocem bude koláč nejen chutnat, ale i vypadat moc hezky.
Když jsem ve čtvrtek odjížděla do Prahy na vyhlašování cen Food blog roku, jela jsem hlavně strávit příjemný večer spolu se svými přáteli a potkat se zase po nějaké době s lidmi, které obdivuji. Zúčastnit se večírku a dobře se pobavit. V to, že se můj blog stane vítězem v kategorii Dezerty a pečení, jsem opravdu nedoufala. Konkurence byla veliká a všichni food blogeři si zasluhují obdiv, jelikož do své práce dávají kus svého umu a hlavně srdce.
Po příjezdu domů jsem na oslavu upekla dort (i když mnozí z vás vědí, že dorty moc nedělávám). Zvolila jsem klasický kakaový piškot a kokosový krém. Mám ráda, když je dort jednoduchý na přípravu a zároveň splní svůj účel, když vypadá hezky a slavnostně. Jedlé květy (v případě tohoto dortu fialky a šeřík) udělaly z obyčejného dortu krásně barevný a lákavý dezert. Tento dort zvládne opravdu každý, i ten, kdo dorty dělá stejně nerad jako já. 😀
Mé nadšení z vítězství stále ještě neopadlo. Pořád se tak zvláštně culím, vzpomínám na příjemnou atmosféru a moc si ten pocit užívám.
Jako každý rok i letos jsem připravila k našemu výročí mému muzikantovi dort Pavlova. Tentokrát jsem se sice chtěla držet tradice, ale i tak jsem si říkala, že bych ji mohla nějak ozvláštnit. Muzikant mi navrhl, abych na výrobu Pavlovy použila vše, co má rád … takže oříšky, čokoládu, karamel, krém, kakao … Pustila jsem se do pečení a jakmile jsem začala vášnivě dort zdobit, výsledný efekt mě, přiznám se, trochu vyděsil. Dort tak trochu vypadal, jako bych svému muži chtěla ublížit na zdraví. 😀 Berte prosím tento můj výtvor trochu s nadsázkou a vězte, že ho opravdu nesnědl celý a už vůbec ne sám. 😀
Po delší době jsem se rozhodla udělat cheesecake (naposledy jsem ho připravovala někdy v létě). Vlastně jsem k tomu byla mým muzikantem nepřímo donucena. 😀 Z nákupu mi přinesl granátová jablka a řekl, ať s nimi něco vymyslím … třeba něco nepečeného. V první chvíli mě napadalo, že mu z legrace jablka jen tak očistím, naservíruji zrníčka a budu mít splněno. 😀 Ale tušila jsem, že takhle jednoduše mi to neprojde a že budu muset projevit trochu více kreativity. Jakmile jsem dokoupila potřebné ingredience, pustila jsem se do cheesecaku …. Granátové jablko udělalo z obyčejného cheesecaku zajímavý a lahodný dort, který nadchl nejen mého muzikanta.
Můj milý muzikant přinesl domů košík plný ovoce, které vypadalo krásně a já okamžitě začala přemýšlet jak jej využiji. Dobře svého muzikanta znám a vím, že tak trochu doufal, že z té nádhery připravím něco moc dobrého, protože ovocné dezerty jsou jeho oblíbené. O část ovoce se postaraly děti a zbytek jsem se rozhodla použít na dort, kterým jsem pro změnu chtěla překvapit já mého muzikanta. Jelikož netušil, co budu chystat a ani neviděl jeho přípravu, přinesla jsem ho na stůl až byl kompletně hotový … Měl z něj vážně obrovskou radost a já doufám, že se líbí i vám. A když ho doma zkusíte, opět věřím, že vám bude velmi chutnat. Já ho budu určitě brzy znovu připravovat, jelikož je jisté, že mi můj muzikant opět přinese další košík s ovocem. Tentokrát s konkrétním přáním … ať připravím tento dort.
Přestože jsou stále úmorná vedra a představa zapnuté trouby v některých může vyvolávat paniku, cukety pořád rostou a je třeba s nimi něco dělat. Tento jednoduchý recept na vynikající dortík vám nezabere mnoho času a navíc jsem si jistá, že vám bude moc chutnat. Původně jsem těsto vylévala na plech a dělala z něj vlastně obyčejnou buchtu, kterou jsem buď polila čokoládou nebo namazala marmeládou a nebo jsem na ni připravila citronovou polevu. Až jsem jednou těsto zkusila nalít do dortové formy a rázem z toho bylo něco víc. Dortík v kombinaci s meruňkama, meruňkovou marmeládou a agávovým sirupem je skutečná lahoda. Korpus je po upečení díky cuketě velmi vláčný a spolu s ovocem tvoří lákavý dezert.