Když jsem před téměř dvěma lety začala psát blog, bylo mým přáním, aby na něm přátelé (a později i čtenáři) nacházeli inspiraci v receptech a rádi se na něj vraceli. V podstatě jsem neměla vysoké ambice, práce na blogu pro mne byla zábavou, odreagováním a později (ač jsem si to absolutně nechtěla přiznat) tak trochu i závislostí. Přesto jsem tehdy ani na moment nepomyslela na to, že bych někdy mohla v rukou držet svou vlastní knihu. Snad to mohl být jen sen, který má mysl vytěsnila někam hodně hluboko, a proto byl prakticky zapomenut. Jenomže osudové setkání vše změnilo…
Listopad 2016
Dalším z oblíbených receptů naší rodiny jsou tyhle kokosové věnečky … U nás na stole bývaly každý rok … někdy byly jen pokapané čokoládou, jindy v ní byly namočené a nebo jen obalené v cukru, jak jsem je dnes připravila i já. Při jejich výrobě je velkou výhodou, když vlastníte mlýnek na maso, jelikož na něj připevníte stroječek s nástavcem a věnečky tak snadno připravíte pomocí něj. Pokud ho nevlastníte, nemusíte zoufat, těsto jednoduše naplníte do nízkých formiček a upečete je v nich. Výsledek a obě hotové varianty můžete vidět na fotkách. Ať už bude váš výběr jakýkoliv, doufám, že si recept oblíbíte a budete ho rádi připravovat stejně jako teď já.
Sérii receptů na vánoční cukroví začnu ořechovými Jetelinkami, které zbožňuji od malička. Maminka je pekla hned ze začátku prosince, aby byly do Vánoc hezky měkké. Ale pravda je taková, že nám jich často do Vánoc moc nezbylo, protože jsme na ně tajně chodili už během adventu a vůbec nám nevadilo, že jsou docela tvrdé … právě naopak.
Z jedné dávky jsou jich dva veliké plechy, které i u nás záhadným způsobem zmizely a mě nezbývá nic jiného, než je příští týden upéct znovu. A nejspíš je budu muset někam schovat, protože máme doma skřítky podobné těm, kteří řádili u nás doma, když jsem byla ještě malá.
Jetelinky jsou velmi snadné a nenáročné také na ingredience. Jen je potřeba si s nimi trochu vyhrát a snažit se dělat kuličky malinké. Při pečení totiž ještě nabydou.
Tento týden vyšlo další moc pěkné číslo časopisu Prima FRESH, ve kterém najdete speciál – Vánoce podle food blogerek. Je mi potěšením, že jsem mohla přispět také … Hezký zbytek dne, Lucie.
Jak už jsem včera psala na blogu … vyšlo nové vánoční číslo časopisu Dekor. Je tam tolik krásné inspirace! A taky jedna ode mne.
Hezký večer, Lucie.
Do adventního čísla časopisu Dekor, které vyšlo minulý měsíc, jsem připravila tenhle Perníkový dort … Mnozí z vás jej už viděli, ale někteří možná ještě ne. A tak jsem se rozhodla dát recept i s fotkami na blog, aby byl dostupný všem. Adventní číslo časopisu bylo plné domečků z perníku, a proto nesměly chybět ani na dortu … Jeho příprava a zdobení nebyla až tak náročná, věřím, že ho zvládne každý. Já měla největší problém udělat rovnou linku při zdobení perníčků. 😀 Ale po troše tréninku jsem mohla dort dokončit, nafotit, poslat do redakce a teď ho pro vás vložit i na blog.
PS: Dnes vyšel vánoční Dekor, je zase kouzelný a plný inspirace. I tentokrát jsem do něj mohla přispět svou trochou do mlýna.
Baklava pro mne byla dlouho velkou výzvou. Moc jsem ji chtěla připravit, ale vždycky jsem dala přednost něčemu jinému. Stále jsem však na tuhle sladkou ořechovou pochoutku myslela. Úplně poprvé jsem ji měla na dovolené v Bulharsku, kde jsem byla s mým muzikantem před více než deseti lety. Tehdy jsem si neuměla představit, že bych ji mohla péct doma i já.
Myslím, že teď je na její přípravu vhodná doba, jelikož jsem se minulý týden pustila do louskání vlašských ořechů, a tak jsem na ni dostatečně vybavená. Recept mám z bulharské knížky, která se jmenuje Kuchařská kniha pro hospodyňky a je z roku 1983. Dostala jsem ji darem od svého tchána a jelikož neovládám azbuku (ruština mě ve škole minula) a bulharsky rozumím jen malinko, potřebovala jsem pomoci s překladem.
Minulý týden k nám na pár dnů přijela muzikantova maminka, a tak jsme si tuhle velkou knihu bez obrázků a fotek otevřely večer u čaje a ona mi přečetla a vysvětlila vše, co jsem potřebovala vědět.
V receptu jsem si nakonec trochu poupravila dávkování cukru (v originále je ho více) a přidala jsem místo kyseliny citronové citronovou šťávu. Baklava se nakonec hned na první pokus vydařila a doma sklidila úspěch. Jestli se do její přípravy také pustíte, věřím, že z ní budete stejně nadšeni jako my doma.
Když jsem měla v září narozeniny, přinesla mi kamarádka krásné kynuté koláče, ze kterých jsem se radovala jako malá holka. Koláče vypadaly kouzelně jako od babičky, úžasně voněly, ale hlavně … chutnaly naprosto bezkonkurenčně. Okamžitě jsem si vyprosila recept, který má kamarádka od své babičky Lidušky z Janovic. Chtěla jsem je hned při první příležitosti upéct.
Nakonec mi nějakou dobu trvalo, než jsem se k jejich přípravě dostala. A možná to tak bylo dobře. Mám totiž čerstvě novou multifunkční troubu Electrolux, která má speciální funkci PlusSteam „pečení v páře“, takže upéct v ní poprvé právě tyhle kynuté koláče se přímo nabízelo.
I když se s troubou zatím jen seznamuji, věřím, že mi dobře poslouží a na blog budu díky ní vkládat zajímavé a chutné dezerty a koláče. První pečení v ní dopadlo moc dobře.
Koláče jsou poctivé a jejich příprava je trochu náročnější na čas, ale všechna ta námaha i čas rozhodně stojí za to.