Když jsem zase jednou nakoukla do sešitku s recepty mé prababičky, narazila jsem v něm na piškotovou roládu, kterou jsem zatím nezkoušela připravit. Já jsem vlastně ještě nikdy žádnou piškotovou roládu nedělala… Od maminky jsem tedy posbírala několik zásadních rad a pokynů, jak na dokonalou roládu … Od kamaráda jsem dostala příděl domácích vajíček, sousedka přinesla domácí jahodovou marmeládu, kluci nasbírali jahody na zahradě, a tak jsem se s těmito darovanými ingrediencemi mohla s chutí pustit do přípravy. Přiznám se, že jsem z pečení rolády měla docela strach a v určitých okamžicích jsem si říkala, že asi poletí do koše. Nakonec nevypadá zase tak zle (jen marmeláda byla dost řídká a při natírání se mi malinko smíchala s krémem, což ale nakonec ve výsledném efektu ani moc nevadilo) a co víc, je výborná. Další z babiččiných receptů, který nedělám naposled.
Červen 2016
Tenhle koláč jsem dělala trochu neplánovaně, jelikož jsem náhodou natrefila na hezké ostružiny. Toho dne jsme navíc čekali hosty, tak jsem si řekla, že když se povede, budu nejen mít co dát na stůl, ale zároveň budu mít i pro vás nový recept na blog.
Pátrala jsem v paměti, kdo z našich přátel nemá rád zelený čaj Matcha a vůbec nikdo mě nenapadl (po nasdílení tohoto příspěvku budu možná chytřejší, protože se nějací jeho odpůrci určitě ozvou :-D). Jen jsem tím chtěla říct, že jsem nemusela mít strach podávat dezert ve formě koláče se zeleným čajem, když ho všichni, kteří přišli, mají rádi. Koláč byl fantastický a kombinace s ostružinami velmi zajímavá. A úplně největší radost jsem měla z toho, že se po něm doslova zaprášilo, takže na dně formy zbylo jen několik drobečků. Tenhle koláč si prostě musíte udělat. Jakmile nám na zahradě dozrají první ostružiny, připravím ho znovu … prostě musím!!!
Můj tchán mi jednou navrhl, abych upekla Milinki. Už z jejich popisu a roztomilého názvu jsem věděla, že budou úžasné. Navíc jsou z mého oblíbeného voňavého kynutého těsta. Když jsem je upekla a položila na stůl, společně s mým muzikantem je ochutnávali a prohlásili, že to jsou vážně ony. To byla skutečná pochvala a hlavně krásná chvíle, jelikož jsem tchánovi mohla opět udělat radost a připomenout rodný domov.
Pokud doma tyhle slané bulharské buchty se sýrem zkusíte a jednou ochutnáte, věřím, že si je okamžitě oblíbíte stejně jako já. Při pečení nádherně provoní dům a svou chutí trochu připomínají máslové croissanty.
Když zase po roce uvařil můj muzikant rebarborový kompot, zůstalo v lednici několik stonků rebarbory. Přemýšlela jsem, co bych z nich mohla udělat. Tak malé množství by možná mohlo stačit na menší koláč … a můj muzikant dostal chuť na náš linecký.
Linecké těsto podle receptu mé prababičky už mnoho z vás dělalo. Určitě bylo vykrajované do nejrůznějších tvarů, k různým příležitostem, stejně tak, jako ho nejčastěji peču doma já. Ale připravit z něj koláč, to není vůbec špatný nápad. Kromě doby, kdy těsto musí odpočívat v lednici (aby se pak dalo lépe nastrouhat), není tento koláč nijak časově náročný ani složitý.
Myslím, že pro letošní sezónu mohu recepty, ve kterých byla jednou z ingrediencí rebarbora, s klidem uzavřít. A budu se těšit zase na příští rok. Třeba mě nějakým novým receptem překvapí i můj muzikant. Uvidíme ……. 😀