sezamová semínka
Tento týden jsme měli kvůli chřipce zavřenou školu. Kluci se nám postupně hezky zotavili, a tak jsme po příjezdu mého muzikanta ze soustředění mohli na zahradě postavit obřího Olafa (co má rád vřelá objetí) a stihli jsme si také zajet na krytý bazén.
Asi nejsem jediná, koho aktivita ve vodě příjemně unaví, ale bazén je zároveň místem, kde mi vždy rychle vytráví. S sebou většinou vozím banány a nějaké ořechové tyčinky. A právě ty jsem si tentokrát vezla své – domácí … Tyčinky jsem upekla ze směsi všech možných druhů ořechů, které jsme měli doma. Záleží jen na vás, kterým oříškům dáte přednost a jaké budou ty vaše tyčinky (případně nalámané kousky medových oříšků).
Letos jsem si s novým receptem dala trochu na čas … Potřebovala jsem se více věnovat nemocným dětem, které poslední měsíce bacily vůbec nešetřily. Uvědomila jsem si, že tohle byla vlastně po dvou letech první krátká pauza, kdy jsem po 3 neděle nesdílela na blog žádný recept.
Ve volnějších chvílích jsem si sice připravovala nějaké recepty trochu dopředu, avšak zatím pouze na papíře, takže praktická část mě teprve čeká. Snad vás budou v letošním roce mé příspěvky i nadále inspirovat a budete péct minimálně se stejným nadšením jako já.
Jako první letos padla volba na preclíky z kynutého těsta … pekla jsem je po hodně dlouhé době. Kdyby mi recept na ně náhodou nevypadl ze sešitku, prakticky bych na ně skoro zapomněla. Takže to tak nejspíš mělo být a vy je teď můžete zkusit taky. Těsto vám chutí i konzistencí bude připomínat rohlík, ale o chlup lepší … prostě domácí.
Tento, tak trochu cibulový týden zakončím receptem na Sýrovo-cibulové bulky s černými sezamovými semínky. Původně jsem měla v plánu vložit na blog úplně jiný recept, ale když už jsem tou cibulí začala … Bulky jsou jednoduché, není potřeba je ani nijak složitě tvarovat, takže je zvládnete raz dva. A ačkoli nejsou z kynutého těsta, po upečení vytáhnete z trouby nadýchané, měkoučké a voňavé bochánky, které jsou výborné ještě vlahé. Kluci se mi na ně vždycky sbíhají a já je pokaždé musím odhánět, aby je nejedli moc horké. Ale to je takhle u nás doma se vším, jsou to mí velcí a vděční jedlíci.
Jelikož teď na chřest narážím nejen v obchodech, ale i časopisech, na internetu a v neposlední radě také v restauracích, rozhodla jsem se (když je ten jeho čas), že ho zkusím ještě trochu jinak. Je sice výborný, když je podáván klasickým způsobem s holandskou omáčkou, kterou jsem mimo jiné dnes připravila také, ale v tomto případě si parmazánové spirálky s chřestem do omáčky jen namáčíte … Věřím, že si chřest v takovémto provedení zamilujete a zařadíte mezi svůj oblíbený finger food. Připravila jsem ho ve dvou variantách, s prosciuttem i bez, takže ho ocení i přátelé vegetariáni.