Recept na babiččinu vánočku má moje maminka zapsaný ve svém kuchařském sešitku od svých mladých let. Já jsem si jej přepsala do toho svého a loni jsem ji zkusila poprvé sama upéct. Byla jsem zvědavá, jestli bude skutečně taková, jakou ji znám od maminky. Maminka si při ochutnávání k jednomu plátku přivoněla, uprostřed jej rozlomila a kousek zkusila …. pak úplně klidným hlasem řekla: Tohle je Babiččina vánočka. 😀 Měla jsem obrovskou radost. Možná si myslíte, že je zvláštní dělat takové divadlo kolem vánočky, ale u nás je vánočka úplně stejně důležitá jako bramborový salát. Maminka ji peče den před Štědrým dnem a na druhý den ráno se pak podává k snídani s hrnkem horkého kakaa. Tuhle tradici jsem zavedla i u nás doma a kluci už dobře ví, co budou na Štědrý den snídat.
máslo
Když jsem vybírala recepty na cukroví, které budu připravovat před Vánocemi na blog, vínové bylo jasným favoritem. Mnozí z vás ho možná znají, někteří třeba tento recept vidí poprvé. Vzpomínám si, že když ho maminka pekla doma, najednou to cukroví při pečení tak trochu jinak vonělo. 😀 K výrobě těsta jsou zapotřebí pouhé tři ingredience, dobře se s ním pracuje a upečené cukroví je křehké a příjemně voňavé. Ta křehkost se zprvu může zdát jako malé mínus, ale každý ulomený kousek (jak říká má maminka) je „zkušební vzorek“. A tak není třeba zoufat, stačí s upečeným cukrovím pracovat opatrně a případné „vzorky“ nabídnout nedočkavým členům rodiny. Maminka z těsta vykrajovala hvězdičky, takže její recept zní doslovně Vínové hvězdičky. Já však nechám výběr tvaru na vás …………
Rohlíčky jsou další z receptů mé prababičky, který připravujeme každý rok. Jiné se prý u nás doma nikdy nepekly. Já je mám ráda moc, ale musím se přiznat, že s jejich výrobou je to horší. Těsto připravím bez problémů, ale to samotné tvarování maličkých rohlíčků mě nebaví vůbec. Je to jedna z mála věcí, na kterou se při vánočním pečení ani moc netěším. Ale jelikož mám šikovnou maminku, která rohlíčky peče ráda, chodí mi s nimi každý rok pomáhat. Za to jsem jí velmi vděčná, protože jinak bych se s nimi trápila. Své kluky bych o ně totiž nemohla ochudit. Letos máme jejich přípravu už za sebou. U sklenky dobrého vína a příjemného povídání šlo jejich pečení skoro samo.
Jsem ráda, že konečně nastal ten správný čas a já mohu začít péct vánoční cukroví. Na blog postupně vložím pár svých oblíbených a přidám také jeden bulharský recept. Začnu lineckým, které dělávala má prababička, a které jsem už na blog dávala. Pekla jsem tehdy zdobená linecká kolečka. Snad se nebudete zlobit, když ho vložím na blog znovu. Klasické linecké na našem stole o Vánocích jednoduše být musí, bez něj si je neumíme představit. Bývá vždy jako první napečeno a většinou i jako první snědeno. A když si s maminkou a sestrou mezi svátky voláme, dost často se jedna druhé ptáme: Máte ještě linecké?
Na konci léta jsem od své kamarádky Janičky dostala levandulový sirup. Po otevření lahvičky jsem si řekla, že tento sirup nespotřebuji běžným způsobem, ale že si ho budu šetřit a použiji ho ke zvláštním příležitostem nebo třeba do nějakého dobrého dezertu. Vzápětí jsem si uvědomila, že jsem dětem dlouho neupekla žádné sušenky. Napadlo mě, že bych mohla upéct sušenky špaldové a použít do nich místo aroma právě levandulový sirup. Hned po jejich upečení přišli kluci s nápadem, že bychom je mohli ještě nějak nazdobit, aby byly o něco víc veselejší a barevnější.
Mám pár oblíbených receptů, které připravuji pouze v daném období, protože se k němu tak nějak hodí. Mezi ně patří i tyto sušenky … Jsou, dá se říct, nováčkem v naší domácnosti. Pekla jsem je poprvé loni, ovšem hned několik dávek za sebou. Chtěla jsem zkusit něco nového a tyhle sušenky měly okamžitě úspěch. Byly pro mne nejen příjemnou novinkou, ale i další variantou možného jedlého dárku. Biscotti určitě nemusí být pečeny pouze v adventním čase. Dočetla jsem se však, že mohou být také vánoční, proto jsem je během roku nepekla vůbec a o to víc jsme se na ně letos těšili. Oříšky, mandle, med, voňavé esence, Brandy, třtinový cukr … při pečení se doma můžete těšit na nádhernou vůni, která vás na ně příjemně navnadí.
Péct cukroví na vánoce se chystám sice až na začátku prosince, ale co se týče lineckého, tak to by u nás doma mohlo být na stole po celý rok. Ale aby se nám neokoukalo a nepřejedlo, tak ho zase moc často nedělávám. Když se však přece jen naskytne příležitost a připravím ho, snažím se vždycky udělat jinou variantu, než vánoční klasiku … v podobě slepovaných koleček marmeládou (linecké s marmeládou je mimochodem nejoblíbenější cukroví mého muzikanta). Linecká kolečka s citronovou polevou, nesolenými pistáciemi a sušenými brusinkami, jsou velmi příjemným zpestřením. Při pečení jsem opět propadla jeho vůni, která mi připomíná adventní čas. Takže jsem se na přípravu vánočního cukroví začala těšit ještě víc.
Tyhle šátečky znám od malička. Maminka nám je občas o víkendu pekla a plnila je vším, co nám chutnalo. Většinou to však byla povidla nebo lehce podušená jablíčka na másle, se skořicí a vanilkovým cukrem. Těsto si velmi rychle oblíbíte. Nejen proto, že je snadné a výborně se s ním pracuje, ale i z toho důvodu, že mimo šátečků z něj můžete dle libosti připravit třeba plněné rohlíčky nebo závin. Já je mám stále nejraději s povidly (jsem děsně povidlová a můj muzikant je na tom podobně) nebo s nějakou dobrou domácí marmeládou. Tentokrát jsem je upekla s borůvkovou marmeládou, kterou jsem dostala od kamarádky. Šátečky se vždycky hrozně rychle sní, ale pokud přece jen nějaký ten kousek zůstane, věřte, že i následující den jsou úžasně měkoučké.
Jelikož byl včerejší 21. říjen DNEM JABLEK, připravila jsem z nich dětem nejen salát s mrkví, ale rozhodla jsem se z nich ještě něco upéct. Jako první mě napadl kompot, který jsem už dlouho nedělala a který má můj muzikant moc rád. Nakonec jsem se však rozhodla pro Apple pie. Další z receptů, který je jednoduchý, hezky vypadá a krásně voní. Při pečení se domem linou přesně ty vůně, které mi dokáží zpříjemnit náladu v chladných dnech bez slunce. Tento koláč k tomu období prostě patří. Zpříjemněte si den také a zkuste ho.
Zase jsme po delší době dostali chuť na voňavý Crumble. Naposledy jsem ho pekla na jaře, kdy jsem na něj použila zásoby mraženého ovoce. Tentokrát jsem použila čerstvé broskve, ale i mražené ostružiny. Recept je trochu jiný než ten, který už můžete delší dobu najít zde na blogu. K přípravě drobenky jsem použila navíc mandlovou mouku a malinko voňavého vanilkového aroma. Je to jeden z nejjednodušších receptů, který se skvěle hodí na nadcházející chladné období, protože se podává teplý. Můžete ho vyzkoušet s různým ovocem, třeba podle toho, co máte rádi nebo co zrovna nabízí vaše domácí zásoby. Pokud se Crumble nesní v den upečení, druhý den ho pak před podáváním ještě ohřívám. A co se týče pečení, záleží jen na vás, v čem ho připravíte. Vypadá hezky v malých mističkách (v nich se doba pečení zkrátí na 30 minut), ale i ve velké zapékací míse.