Na kakaové zákusky a koláče si moc nepotrpím… i ty zmrzliny si dávám ovocné. Ale kluci milují čokoládu i kakao, takže občas něco upeču taky pro jejich potěšení. 😀 Letos jsme na zahradě vypěstovali jednu (ano, jen jednu) dýni hokaido. Tak jsem ji tento víkend zpracovala.. Z části byla polévka a jeden kus jsem nastrouhala do kakaových řezů. Tyhle řezy jsou něco mezi brownies, perníkem, kakaovou buchtou… jsou trochu hutnější, ale nejsou suché.
A vzhledem k tomu, že jsem neměla tolik času, rozdělila jsem úkoly. A ty kouzelné dýně z marcipánu, které hezky dozdobily řezy, vyrobil můj muž.
dýně Hokkaidó
Tento týden jsem na vlastní kůži pocítila příchod podzimu, chladných rán a zákeřné chřipky. Ale jak rychle se nemoc objevila, tak rychle i zmizela. Takže jsem během několika dnů byla zase fit a opět jsem přemýšlela, co upeču a dám na blog. Nedávno jsem kamarádům vezla několik dýní, protože si je často pečou, a tak jim přišly velmi k užitku. Doma mi zůstaly ještě dvě dýně z naší zahrady, které jsem měla v plánu nějak spotřebovat, ale zatím jsem nevěděla jak. Jeden den jsem pekla dýni k večeři a napadlo mě udělat z jedné poloviny dýňové pyré a to pak použít do nějakého receptu. Hned druhý den jsem se pustila do těchto piškotů, které ač úplně dýňově nevypadají, to pyré v nich opravdu je. Jsou měkoučké a hezky voní skořicí, zázvorem a vanilkou. Naši kluci jim říkají perníčky a z těch 2,5 plechů nám jich už moc nezbylo. V receptu jsem původně chtěla použít mouku špaldovou, ale při pečení jsem zjistila, že mi došla, takže jsem použila pšeničnou hladkou. Ale i z té špaldové je můžete určitě vyzkoušet.
Tak máme doma prvňáčka … Začátky jsem čekala trochu hektické a taky takové byly … vlastně stále jsou. Borisek se do první třídy netěšil, ale po dvou dnech se vše změnilo k lepšímu. Takže už jen vše „zajet“ a zvyknout si na ranní vstávání a bude vše v naprosté rovnováze. A proč vám to píšu … Neměla jsem totiž díky tomu moc času na pečení, a tak jsem na blog připravila alespoň jednoduchý bulharský recept … mimochodem velmi oblíbený u mého muzikanta.
U nás pečeme dýně jen na konci léta nebo na podzim, pak už si na ně většinou moc nevzpomeneme. Pěstujeme je na zahradě, ale nikdy nemíváme žádnou extra úrodu. Letos to ale bylo mnohem lepší. Sbírala jsem je už před měsícem a rozdávala kamarádům, kteří si je pečou s kořením na slano. Takže nejen pro ně tady mám tip, jak si dýni upéct na sladko s medem a ořechy.