Pokaždé, když skončí jedna sezona, už se zase těším na další – a na třešně asi nejvíc! Plánuji si, jak je tentokrát všechny nesníme a neupečeme v bublaninách, ale že je musím zkusit zavařit přesně tak, jak to dělávala má maminka, která nám kompot dávala k nedělnímu obědu. I letos se mě drželo stejné nadšení. Zmařil mi ho však jarní mrazík, který nám všechny květy na stromech během jedné chladné noci a rána doslova zlikvidoval.
Na krásné třešně jsem natrefila na trhu, a tak jsem je koupila klukům pro radost (můj muzikant se po nich může utlouct), ale zbylo i na jednu bublaninu. Pro recept jsem nahlédla opět do sešitku své prababičky. Tuhle jsem pekla poprvé … Je moc dobrá a úplně nejlepší je hned první den, jakmile vychladne. Druhý den už je trochu sušší, aspoň tedy mě taková připadá. Osobně tedy doporučuji sníst ji co nejdříve. 😀
