Tenhle recept mi ležel dlouho v šuplíku než nadešla jeho chvíle. Před časem jsem se konečně rozhodla ho udělat a nafotit. Nakonec však vždycky dostaly přednost recepty jiné – aktuální, sezonní, a tak jej pro vás vkládám na blog až dnes. Myslím, že to vůbec nevadí a že právě teď je na tyhle tartaletky vhodná doba. Jsou nepečené, jejich příprava není nijak složitá, jen je malinko náročnější na čas, což vás od nich snad neodradí.
Panna cotta není na mém blogu žádným nováčkem … i tento recept je hodně podobný těm předchozím, ale přece je trochu jiný. Rybízu se nám letos urodilo tak akorát. Černého máme o něco více, ale v naší rodině je minimum lidí, kteří ho mají rádi. Já ho mám ráda moc! Jeden kamarád mi letos říkal, že si každý rok u keře s černým rybízem říká, že ho zkusí, že mu letos konečně přijde na chuť, ale nikdy to nedopadne. 😀 Naši kluci mají taky rádi jen ten červený nebo bílý, a tak jsem pyré do této panna cotty udělala právě z červeného. Díky němu získala panna cotta lehce narůžovělou barvu a příjemnou chuť.
Loni nám naše sousedka ukázala krásné místo, kde hojně roste medvědí česnek. Letos jsme na sběr česneku přizvali i naše přátele, kteří byli místem také nadšeni. Kromě košíčků plných čerstvých zelených lístků jsme si ale domů, bohužel, přinesli i několik klíšťat …
A stejně jako minulé jaro, i tentokrát jsem udělala z česneku pesto, které jsem obohatila o mé oblíbené makadamové ořechy. Kromě pesta můžete čerstvé listy česneku použít do polévky, pomazánky a nebo jen tak na chleba. Pokud se chystáte na sběr, doporučuji co nejdříve, ať ho nepropásnete. 
Když jsme se dnes probudili do nevlídného a zamračeného rána, řekli jsme si, že si den musíme zpříjemnit něčím sladkým. A vzhledem k tomu, že jsme navíc byli mírně znaveni díky protančené noci na plese, připravit si něco sladkého bylo téměř nutností. Můj muzikant si vzpomněl na koblížky své babičky, za kterou jezdíval do Bulharska jako malý kluk na prázdniny a ona mu je smažila k snídani. Jejich příprava není náročná, tak jsem se do nich hned pustila, abych pak s klukama mohla pokračovat v dnešní líné neděli.
Tyhle koblížky se neplní, ale pouze se polévají medem, namažou marmeládou nebo se jen tak popráší cukrem, což jejich přípravu opravdu velmi zjednodušuje. Zkuste je.
Když chci doma klukům udělat radost něčím, co mají moc rádi, tak většinou připravím palačinky nebo lívance. Tentokrát jsem je slíbila k snídani za odměnu … Náš starší syn měl včera své první divadelní představení v rámci školkového karnevalu (a jsem si jistá, že podle jeho excelentního výkonu nebylo poslední). Byla jsme z toho víc nervózní než on, jelikož hráli na skutečném pódiu a publikum bylo opravdu početné. Hra Láska rohatá byla nádherná a náš čert Uriáš mě doslova oněměl a rozplakal zároveň. Je na sebe pyšný a má být proč. Když jsem nevěřícně kroutila hlavou, jak je možné, že to takhle dokonale zvládl, tak jen odpověděl, že oni čerti to prostě takhle umí. 😀 Náš čertík si lívance k dnešní snídani jednoznačně zasloužil.
Po delší době jsem se rozhodla udělat cheesecake (naposledy jsem ho připravovala někdy v létě). Vlastně jsem k tomu byla mým muzikantem nepřímo donucena. 😀 Z nákupu mi přinesl granátová jablka a řekl, ať s nimi něco vymyslím … třeba něco nepečeného. V první chvíli mě napadalo, že mu z legrace jablka jen tak očistím, naservíruji zrníčka a budu mít splněno. 😀 Ale tušila jsem, že takhle jednoduše mi to neprojde a že budu muset projevit trochu více kreativity. Jakmile jsem dokoupila potřebné ingredience, pustila jsem se do cheesecaku …. Granátové jablko udělalo z obyčejného cheesecaku zajímavý a lahodný dort, který nadchl nejen mého muzikanta.
V létě jsem pekla cukeťačku na chleba a teď na podzim, kdy jsme sklidili cibuli a přemýšleli jak s ní naložíme, jsem pro změnu sáhla po receptu na Cibuládu. I když stále peču něco sladkého, tyhle pochoutky na chleba jsou v našem pomyslném žebříčku nej … na těch nejvyšších příčkách. Takže se k nim vždy vracím velmi ráda a často je používám k pohoštění pro návštěvy nebo také jako jedlý dárek. Při přípravě Cibulády mi vadí pouze to, že na konci celého snažení, mi v hrnci zbude jenom zhruba třetina z jejího původního množství. S tím se prostě musí počítat, cibule už je taková. Ale přesto na ni nezanevřu a budu ji mít ráda dál.
Není tajemstvím, že Panna cotta patří mezi jeden z mých nejoblíbenějších nepečených dezertů. Dělávám ji po celý rok, ale teď v létě mi tento vychlazený dezert, chutná ještě více. Proto byla Panna cotta mou jasnou volbou při výběru receptu, který jsem chtěla připravit speciálně pro stránky blogerky.cz.
Panna cotta je úžasná v tom, že i když připravíte pokaždé stejný základ, dokáže být vždy jiná. Kombinace různých druhů ovoce z ní udělá neodolatelný a zároveň dokonalý dezert, který je radost servírovat.
Mimo jiné obsahuje mou oblíbenou vanilku, jejíž lusk můžete po vydlabání zrníček snadno použít k přípravě domácího vanilkového cukru.
Co se týče dezertů, patří tento italský mezi mé osobní favority a to nejen v létě. Obsahuje mou oblíbenou vanilku, která v kombinaci se smetanou nemůže znamenat nic jiného, než pohlazení chuťových pohárků. V létě ji podávám s čerstvým ovocem, celým nebo jen rozmačkaným. V zimě pak používám ovoce mrazené, které povařím s cukrem, popřípadě ještě rozmixuji a propasíruji. V naší rodině se tato panna cotta stala okamžitě žádaným dezertem, který na stole nesmí chybět při narozeninových oslavách nebo rodinných setkáních.
Meloun s balkánským sýrem, naučil mého muzikanta jíst jeho bulharský dědeček … teď, ho v této kombinaci naučil můj muzikant jíst mě. Nebyla to láska na první pohled, ale nakonec jsem mu podlehla.